Mlýn Na Hrachovce - Milešov 25, okr. Příbram

Jestli je vaším snem oáza klidu v hezké přírodě, kde na Vás dýchne historie a odpočinete si od moderních technologií, tato budova bývalého mlýna přestavěná na rekreační obydlí je přesně to, co hledáte.

Majitelé prodávají nemovitost po čtyřiceti letech, kdy tu prožili spoustu spokojených dnů.

Mlýn se nachází v turisticky zajímavé oblasti kousek od Orlické přehrady na potoce Hrachovka, odtud také jeho název Na Hrachovce. Odbočíte-li z Milešova nebo Hřebenů, pojedete zhruba kilometr po velmi úzké cestě. Budete mít pocit, že jedete na konec světa, když se před vámi objeví udržovaná budova mlýna, která vás určitě okouzlí. Na samotě, kde žije jen jedna další rodina, je opravdu nádherně.

Mlýn má číslo popisné 25 a jeho základní historie je zanesena na webu www.vodnimlyny.cz.


Objekt v listopadu 1909 vyhořel, ale mlynář ho postavil znovu dokonce s novou technologií. Podle dobových pramenů se zde vyráběl lněný olej a oblíbená prachanda z planých hrušek, kterých v okolí rostlo plno. Od roku 1984 prošel mlýn se současnými majiteli přeměnou k rekreačnímu využití ovšem se zachováním historického rázu stavení. Budova mlýna má původní masivní zdivo, které v zimě udržuje teplo a v letních měsících nedochází k přehřívání místností. Zastavěná plocha budovy mlýna je cca 125 m², má dvě nadzemní podlaží a podkroví. Současná dispozice je 3+1. Dům je připojen na elektrický proud, vodu čerpá ze studny, odpady jsou svedeny do jímky.

Nemovitost je připravena k okamžitému nastěhování, neváznou na ni žádná břemena ani zástavní práva.

Nyní mi dovolte, abych se stala vaší průvodkyní po domě.

Kuchyň v přízemí:

Hlavní kuchyň se nachází hned u vstupu v přízemí. Je stylově zařízena, k rozměrnému jídelnímu stolu může pohodlně usednout nejen rodina pana domácího, ale i pomocníci či hosté.

Vytápění místnosti zajišťují kachlová kamna.

Kuchyňská okna jsou orientovaná na východ a sever.

Hlavní obytný prostor:

Hlavní obytný prostor je umístěn v patře, v místě bývalé mlýnice. Mlýnskou soustavu zde již nenajdete. Pokud dojdete až na konec této stánky, kde je popsán obyčejný život na mlýně, nemusí Vám to být líto. Mlynářství - to byla dřina a dřina. Pojďte se raději rekreovat a vychutnejte si genius loci tohoto místa.

Ačkoli je v této místnosti funkční krb, pro vytápění se využívá především výkonný kotel v přízemí, který průduchy dopraví teplo až sem.

Okna jsou orientovaná na severní stranu. Na jižní stranu lze otevřít dveře, kterými se vycházelo k náhonu s vodním kolem na vrchní vodu. Náhon v délce okolo 200 m přiváděl vodu z Hrachovky. V současnosti je náhon ve vlastnictví Lesů České republiky a je již nefunkční, voda tudy neteče.

Interiér je střídmě zařízen a naleznete v něm i studijní koutek s knihovnou. Právě odtud se dá obsluhovat pec - z tohoto místa se vkládají bochníky chleba. Po schodišti je přístupná půda.

Ložnice:

Ložnice byly v mlýně umístěné zpravidla poblíž mlýnice. V sezóně se mlelo i v noci a mlynář musel mít kontrolu i v době spánku nad bezchybným chodem mlýna. Tato ložnice je situovaná nad kuchyní a má orientaci na východní a severní stranu.

Pohodlně se sem vejde manželská postel, klidně i další přistýlka, skříně i pracovní stůl.

Pokoj s pecí:

Tuto ložnici u západního křídla lze samostatně vytápět vlastní pecí. Pec je stále funkční a slouží nejen k vytápění, ale i vaření. Na vyhřívané peci je možné i spát, což zejména v ladovských zimách má své romantické kouzlo. Pec zároveň slouží z druhé strany jako udírna a také ze třetí strany jako velká pec až na 12 bochníků chleba.

Do této ložnice se dostaneme také kratší cestou po samostatném venkovním schodišti a nemusíme tak procházet celý mlýn.

Okna jsou orientovaná na sever a západ.

Koupelna a toaleta:

Hned naproti vstupu do domu je místnost s toaletou a umyvadlem. Samostatná koupelna je vybavena sprchovým koutem, ohřev vody v koupelně zajišťuje boiler.

Zádveří a prostory v přízemí:

Prostory mlýna jsou velkorysé. Hned u vstupu do mlýna se můžete pohodlně přezout. V přízemí naproti kuchyni je spojovací chodba se vstupem na toaletu, do koupelny, naproti jsou dveře do sklepa. Schodiště vede do obývacího pokoje. Je zde umístěn i kotel, který je schopen vyhřát celý dům.

Sklep:

Sklep je přístupný z přízemí.

Půdní prostory

Tyto prostory jsou zatím nevyužité. Místo Raráška, který se odstěhoval s posledním mlynářem, půdu obývá jeden netopýr. A pokud zde nebude mít klid, tak se odstěhuje i on.

Zahrada:

Zahrada v bezprostředním okolí mlýna má rozlohu 535 m², což je na údržbu a sekání trávy tak akorát. K mlýnu patří ještě další pozemky o rozloze 1 011 m². Kolem mlýna protéká potok Hrachovka, a tak na zahradě kromě zpívání ptáků slyšíte i šumění vody a v létě cítíte vůni kvetoucí lípy.

Zahrada kolem domu je rovinatá a je z velké části oplocená. Vjezdovou bránu lze uzamknout. Autem můžete zajet až před dům. Přirozenou hranici tvoří z jižní strany příkrý svah lesa a také samotný dům a vedlejší stavba. Na západní straně je hranicí nově vyzděná cesta k sousednímu domu. Zahrádkáři ocení vyvedení vody do venkovního kohoutku. Na místě bývalé kolny je vybudován venkovní gril. Zahrada nabízí naprosté soukromí. Škoda, že fotografie nezachycují něžná světýlka svatojánských broučků. Za těchto teplých červencových nocí je večerní pobyt na zahradě plné světlušek krásným zážitkem.


Vedlejší stavba:

Vedlejší stavba má zastavěnou plochu cca 6,6 m x 20 m, tedy 132 m². Poskytuje obrovské množství skladových prostor jak v přízemí, tak v podkroví. Můžete zde skladovat dřevo a uhlí a také mít prostornou dílnu. Můžete zde i chovat zvířata, a pořád vám zbyde mnoho prostoru pro jakékoliv jiné využití. Fotografie interiérů jsem u této stavby omezila na dva záběry. Velikost prostoru vás tak překvapí až při osobní prohlídce.

Přilehlé zahrady přes potok:

Pokud byste se chtěli pustit do sadaření a zahradničení a pozemek okolo domu by vám připadal malý, je možné se realizovat na pozemcích přes potok u silnice. Jsou v mírném jižním svahu a rostou zde ovocné dřeviny.

Celkový pohled na dům:

Pro lepší představu přikládám foto i z ptačí perspektivy. Mlýn má pouze jednoho souseda, který si zde postavil novostavbu rekreační chaty.

Pohled do katastrální mapy:

Celkem má prodávaná nemovitost 12 parcelních čísel, v katastrální mapě jsou označeny tyrkysovou barvou. Pokud by vám údržba většího pozemku připadala náročná, nemusí být parcela 1338/1 (zahrada - ovocný sad, 330 m²) součástí prodeje.

Dům a jeho okolí:

Umístění vodních mlýnů měla vždy svá specifika, nejdůležitějším faktorem umístění byl dostatečně vydatný vodní tok pro pohon vodního kola. Mlýn Na Hrachovce je umístěn v údolí potoka Hrachovky, uprostřed lesů a luk. Na snímcích můžete vidět nedalekou Orlickou přehradu, vzdálenou jen 1,5 km. Dnes je to vyhledávaná turistická oblast, kolem mlýna prochází zelená turistická stezka.

Genius loci

Mlýn má své kouzlo i ve večerních a nočních hodinách.

Lokalita - Milešov

Do obce Milešov je to z Prahy cca 75km a  dojedete sem zhruba za hodinu. Podstatná část cesty v délce 50 km vede po dálnici D4.

V obci se nachází obecní úřad, pošta, obchod, restaurace "U Kalicha", Penzion Liškův mlýn, místní knihovna s připojením na internet. Kulturní a duchovní život je doprovázen svými tradicemi. Za pomoci SDH Milešov, SDH Klenovice a Mysliveckého sdružení je pořádán maškarní rej, dětský karneval, dětský den, velkou tradici má i pořádání poutě a Havelského posvícení, mariášových turnajů a Květinová soutěž a vítání nových občánků. Adventní doba je spojena s mikulášským a čertovským rejem, advent je zakončen pořádáním Vánočního koncertu v místním kostelíku. Většina akcí se odbývá v místní restauraci "U Kalicha". Obec využívá vlastní hřiště s travnatým povrchem. O veškerém kulturním a společenském dění obec informuje prostřednictvím Milešovského zpravodaje, který vychází cca 3x ročně.

Virtuální prohlídka - 3D sken nemovitosti:


Cena: 4.980.000Kč


Pokud máte k nabídce jakékoliv otázky, ráda Vám je zodpovím nebo se můžeme na dům rovnou společně zajet podívat. Těším se na Vás.

Milešov, fajn místo pro rekreaci

Obec Milešov (někdy označovaná též Milešov nad Vltavou, jak se jmenuje její hlavní katastrální území) se nachází cca 20km jihovýchodně od okresního města Příbram, kraj Středočeský. Žije zde 312 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1323. Milešov v minulosti proslavily zdejší doly na antimon a zlato. Ze zlata, které se v Milešově a sousední Krásné Hoře dobývalo, byly za krále Jana Lucemburského raženy první zlaté mince v Čechách.

Celá oblast zdejší krajiny je velmi zajímavým a vyhledávaným místem pro turisty. Přehrada Orlík nabízí především letní radovánky v kempech Trhovky, Bor a Popelíky. Cykloturisté a zdatní chodci mohou vyrazit na romantický zámek Orlík nebo vzdálenější hrad Zvíkov. Nedaleko od obce Milešov se nachází rozhledna "Onen svět", ze které je za jasného počasí překrásný výhled.


V mládí zde v bývalém zámečku zvaném "Destinov" žila se svými rodiči slavná operní pěvkyně Ema
Destinová (1878-1930), dcera známého pražského mecenáše umění Emanuela Kittla, svého času vlastníka dolů na antimon a zlato.

Milešovem protéká potok zvaný Jahodový, svahy Předního Chlumu odděluje dravější Hrachovka, na které stávaly v minulosti půvabné mlýny, dnes rekonstruované na romantické rekreační samoty.

Zdroj: wikipedia.org a Rozvojový program obce Milešov na období 2018-2022.



Jak to ve mlýně fungovalo?

Následující kapitoly o tom jak funguje mlýn, jsou převztay ze sborníku expediční skupiny: Mlýny na Zábrce, Ralsko 2013

Vývoj mlynářství

Jedna z prvních doložených zmínek o vodním mlynářství v našich zemích je ze Žatce z roku 718 na řece Ohři. Z počátku se ve mlýnech používala mlýnská kola a později v devatenáctém až dvacátém století účinnější turbíny. Mlýnských kol bylo mnoho druhů. Nazývala se korečníky a používala se buď na horní, nebo na spodní vodu. U kol na horní vodu padala voda do nejvyššího bodu kola, přičemž voda musela proudit dvojnásobnou rychlostí, než byla rychlost kola. Kolo se nesmělo dotýkat spodní hladiny. Naopak kola na spodní vodu se používala u vodních toků s malým spádem. Jedna z prvních turbín byla Peltonova, poté Francisova a na spoustu mlýnů se nejvíce hodila Kaplanova. Ve středověku patřily mlýny k větším správním celkům, jakými byly například klášterní nebo šlechtické. Těmi byly mlýny podporované, jelikož to bylo výhodné pro obě strany. Poté se mlýny staly majetkem měst a obcí. Na začátku patnáctého století se začal používat tzv. hasačert, což byla látková roura, která oddělovala mouku od otrub a ta padala do moučné truhly. V roce 1477 Vladislav Jagellonský zakázal používat hasačert kvůli stížnostem mlynářských tovaryšů. Mlynáři začali tvořit cechy společně s pekaři a perníkáři. Přibližně v sedmnáctém století se ke mlýnům začaly přistavovat další hospodářské budovy jako pily, stoupy, olejny, brusírny nebo hamry. V roce 1814 vydal František I. patent, který obsahoval soupis mlynářských práv, povinností a řádů. Od roku 1859 se stalo mlynářství svobodnou živností; tvořila se Společenstva mlynářů a každý mlynář ve Společenstvu musel mít svůj živnostenský list. V této době se začaly používat místo pískovcových mlýnských kamenů sladkovodní křemence. Zanedlouho se u nás prosadil amerikánský typ mlýnů se složitějším a důkladnějším zařízením. Asi nejdůležitější novinkou byly válcové stolice, které nahradily mlecí kameny. Ve mlýnech hrozily nebezpečné požáry, jelikož byly celé dřevěné. Kvůli tomu vznikl zvyk odevzdávat sirky při vstupu do mlýna stárkovi. Za druhé světové války byli mnozí mlynáři přestěhováni, vězněni a někteří i mučeni. Z některých mlýnů se stávaly brusírny skla, prádelny nebo tkalcovny. Poslední malé mlýny zanikly v padesátých letech dvacátého století. Zůstaly jen velké, které byly státní.

Život ve mlýně

Život ve mlýně se i ve 20. století odlišoval od běžného života venkovských obyvatel. K provozování tohoto řemesla bylo zapotřebí velkých a nákladných výrobních
zařízení a budov. Provoz těchto zařízení byl závislý na mnoha neovlivnitelných okolnostech jako je počasí, stav vody aj. Přesto však díky vlastnictví vodního zdroje
energie mlynáři měli na tehdejší dobu vyšší životní úroveň. Tato skutečnost jim umožňovala zavádět do mlýnů technické novinky mezi prvními v okolí.

Kdo ve mlýně pracoval?

Veškerou činnost ve mlýně řídil mlynář, kterému se říkalo pan otec. Každodenně kontroloval stav mlýna i ostatní části hospodářství. Mlynář uměl mnoho řemesel - od tesaře (opravoval mlýnské kolo, zařízení ve mlýně), přes rybníkáře (dělal rybníky, náhony, strouhy), zemědělce až po stavitele (mlýny si stavěli většinou sami). Patřili k vesnické inteligenci společně s učitelem a knězem. Často měli výsadní práva v životě vesnice, například zvláštní lavice v kostele, či vlastní stůl v hostinci. Pro místní obyvatelstvo byli důležití především kvůli zpracovávání hlavního zdroje potravin. Být mlynářem však přinášelo i mnohá úskalí. Byly to například časté úrazy, především rukou, a vyšší náchylnost k nemocem kvůli velké vlhkosti a neustálé přítomnosti prachu při práci. Mnoho nebezpečí hrozilo také při požáru či povodni, které se mlýnům nevyhýbaly. V nepřítomnosti mlynáře přebíral veškerou činnost ve mlýně stárek, mlynář s víceletou praxí, téměř se stejnými znalostmi jako mlynář. Řídil také činnost "chasy", dbal o řádný chod mlýna a obsluhoval zákazníky. Dalším člověkem ve mlýně byl prášek - tedy mlynářský učeň, který vypomáhal při různých pracích ve mlýně, někdy i v hospodářství, pracoval za stravu, ubytování a dohodnuté týdenní kapesné. Další důležitá osoba byl tovaryš - vyučený mlynář, který pracoval ve mlýně za kolísavý plat, zpravidla v úkolové mzdě. Ve mlýně mu byla poskytována strava a ubytování. Nedílnou součástí mlýna byl také mládek - vyučený mlynář s praxí, který zodpovídal za chod mlýnice, uměl provádět menší opravy na mlýnském zařízení a ručil stárkovi za kvalitu mouky. Zvláštní funkci zastával krajánek. Byl tak nazýván vyučený mlynář nebo sekerek, který byl bez stálého zaměstnání. Příležitostně pracoval v jednotlivých mlýnech, nebo v různých intervalech putoval od mlýna k mlýnu. Této skupině lidí, která ve mlýně žila a se vším všudy se o něj starala, se říkalo mlynářská "chasa". Mlýnské řemeslo jim vydělávalo na živobytí. Mlýnská chasa spávala, podle možností mlýna, v šalandě či v komoře. Výjimečné postavení stárka dokládá i to, že mohl mít ve mlýně samostatnou místnost. Každý ve mlýně měl svoje přesné uplatnění.

Základní části mlýnské budovy

Mlýnské stavení se mohlo skládat z několika obytných a hospodářských staveb. Základem byla mlýnice, která ve středověku mohla stát jako samostatná budova.
Blízko ní pak tála obytná budova a několik hospodářských stavení např. chlévy. Později jsou již mlýnice součástí budovy, ve které se nachází i obytné prostory. Jde o princip rozdílného domu. Máme spojovací místnost-síň, ze které se vchází do jizby na jedné straně, či do mlýnice na druhé straně. U mlýna se pak vyskytují budovy, které doprovázejí hospodářskou činnost - sklepy, stodoly, chlévy. Součástí mlýna byla mlýnice - pracovní prostor mlýna, šalanda - ubytovací prostor pro chasu, lednice - prostor pro mlýnská kola, ve větších mlýnech pak bývaly ještě moučnice a samozřejmě světnice - obytný prostor mlynáře. Mlýnice byly známé svou výzdobou v celém okolí.

Mlýnská technologie

Je obecně známo, že vodní mlýn slouží a sloužil k tomu, aby se v něm mlelo obilí a vyráběla mouka. Jak ale takový mlýn fungoval? Jakými stroji muselo zrno projít, aby se z něj stala mouka? Na venek to nevypadá vůbec složitě, nicméně celý proces mletí není vůbec jednoduchý a v dnešní době už je těžké najít někoho, kdo ještě zažil tyto staré mlýny v provozu a dokáže tak celý proces vysvětlit. Proto následující proces mletí je tedy spíše orientační a mohou se zde nacházet nepřesnosti. Proces mletí je zde ukázán na poměrně zachovalém Podvicmanovském mlýně. Tento mlýn byl poháněn Kaplanovou turbínou, o výkonu cca 7kW. Pohon strojů byl zajištěn od hlavní hřídele pomocí transmisí, řemenic a plochých řemenů. Rozměry hřídelí se pohybovaly přibližně od 4 - 12m a jejich průměr se pohyboval okolo 40 - 95 cm. Jejich váha byla v mezi 8 - 50q. Obilí bylo do vrchních pater dopravováno korečkovými výtahy ve speciálním systému dřevěného potrubí, ktransportu v jednotlivých patrech pak pomocí dlouhých šneků v potrubí. Celý mlecí proces trval 4 - 5 dní.